Anotace: Spousta lidí si občas potřebuje promluvit...

Stydí se,
velké oči navrch hlavy -
dítě v šatech dospělých.

"Jaké zažíváte stavy?"

Hromádka neštěstí
se za krabicí s kapesníky
hravě skryla...

když tužka lékařova
v zákoutích duše ryla.

Otvírají se staré rány
a nové se špatně hojí.

"Jste ten, kdo se víc bojí."

Po bolavých pěšinách
našlapuje
a rozlévá anestetikum
do rozežraných tkání...

...v závratných výšinách
sténá kousek lidství -
stetoskop vyzradí uchu,
že acylpyrin duši nepomůže...

proto zmírá v ledových pláních...

"Zase bude líp,
slibuju - "

"Říkáte to stále -
začínám doufat..."

přesto zmírá v ledových pláních...

Publikoval(a): Lugilla, 10.1.2012