Anotace: ....miluji "svou" řeku, její klid i divokost.....ať budu kdekoliv, nikdo mi ji ze srdce nevymaže.....nedávno jsem u ní stála a kdyby nechumelilo, stála bych do teď......

Temná je řeka v zimním čase,
však neubírá to její kráse.
Kolem krku bělostný šál,
to aby břehy trochu hřál.

Ledový krov proud nesvírá,
jeho hbitost všem otvírá.
Klidně si voda šumí
malovat obrazy umí.

Tiše stojím na břehu,
poslouhám její zpěv.
Koukám na tu nádheru,
temná stužka ve sněhu.

Vzpomínám ….......................
kdy ledy ji zavřely,
my na ní hodiny bruslili.
Na jaře,když tály
a kluci si na krách hráli.

Vzpomínám.........................
kdy prošla jsem jejím křestem,
bála se její hloubky.
Byla jsem malým děckem
a neznala její proudy.

Vzpomínám..........................
kdy pluli jsme na lodi
z Kácova až k nám,
prvně zdolali nástrahy jezů
a nikdo nebyl řeky pán.

Vzpomínám..........................
když vracela jsem se z cest
a z vlaku viděla řeku pod sebou téct.
Srdce poskočilo v hrudi blahem,
když řeklo: jsem doma.

Publikoval(a): Marci-Tami, 8.1.2012