Modročas

Čas běží, život stěží tak. Chci být ořem,.. neosedlán. Chci cítit pláž jenž pod kopyty se propadá. Chci být vlnou jenž ho dohnala. Chci cítit vánku proud oceánu, kapkou plížíce srstí přes naběhlé tepny. Hladí mořem černé paže. Oči jak vltavíny mám, Ty jak moře. Ač tam sám by běžel svůj dostih, soupeř už na míle dávno se koupe. Na konci nebe, tečka bílá. Vidím svou oprátku, ona oči snad nemá..