Nejistota
Nejistota
Anotace: odtrhnou nam nekoho a nahle jsme v situaci nejistoty
Nejistota
Ze tmy se probouzím
a na moře hledím.
Vlny po hladině plují
a obrazce na něm malují.
Vítr jako jezdec po moři směr dává
a slunce za ním cválá.
Paprsky na modrou desku dopadají
a hladinu zbarvují.
Náhle skáču z jednoho moře do druhého,
ještě většího a krásnějšího.
Myšlenky rychle ztrácím,
štěstím ani smutkem nezářím.
V očích prázdnota mi pluje
a voda se v nich zaplňuje.
Druhá strana možná ani neví,
co mě vše trápí.
Nejistota kolem mě obchází
a mysl mou tíží.
Pach krve necítím,
kroky už ani neslyším.
Na břehu stojím,
druhý ani nevidím.
Kroky mé neustále zrychlují,
břeh se, ale ztrácí.
Pevné hradby přede mnou stojí,
ruce mé do ně marně buší.
Kamení na mě stále padá
a tělo tím roztrhává.
Rány stále pálí a bolí
a jakoby se zvětšují.
Nával štěstím tělem proudí,
mysl tím na chvíli uklidní.
Ta bytost dostala druhou šanci
a už je zase v práci.
Najednou nic neřeším,
po její vlně opět jen plachtím.
Budoucnost plno zrádných momentů, ale skrývá,
moje mysl se nad tím stejnak, ale teď nezabývá.
Publikoval(a):
Scorpio17, 19.12.2011