Anotace: zamyšlení nad návratem z snu do reality

Hledání místa, času či života??

Z krásné pustiny přišel,
ač bez světla hledaného,
s prázdnotou ze světa, ale neodešel.

Otázky a stále další otázky si v minulosti kladl,
odpovědi či klíč k dosažení se ale nedostavil.

Účinek klidu a porozumění v jeho duši byl dostaven,
z krásy antiky, prachu, písku či nekonečné modré záři, kterou byl obklopen.

Koloběh nového života mu záhy začal
a také v něm nové dojmy načal.

Prostor, zrnka času či části života byla změněna
a za novou životní jízdu nahrazena byla.

Přetrvávající mlha v těle byla částečně roztrhána
a světlem naplněna byla.

Přesto je každý den vítán a střežen, služebníky,
kteří byli vysláni temným pánem.

Lidé své strážce hledají, ztrácejí či nalézají
ale ne všem andělé radost a štěstí přinášejí.

Trnitým životem si prošel,
místo radosti, smíchu a přátelství
naštěstí ale našel.

Andělé, kteří mu toto vše přinášejí,
jeho krvavé šrámy obnovují.

Oči černé věže, ale nikdy nespí
a proto vždy na pozoru zůstávají.

Duše pozemských bytostí plná nástrah můžou být,
kdy i několikrát se můžeme spálit.

Když, ale naše tělo v novém prostoru se objeví,
záhy podzimní strom plný barevného listí vidí.

Každý padnutý lístek nekonečnou zář představuje,
kterou se každé nové světlo charakterizuje.

Do temně hnědé záře moc nevidíme,
ale stále nás do jeho víru stahuje.

V záři prostoru kam listí padá,
nás nekonečný smích jen čeká.

V poslední záři, v které se často potápíme,
nekonečné překvapení nalézáme.

Na jeho cestě, ale mnoho neopadaných stromů ještě stojí,
které své záře ještě skrývají.

Poutník se pouze v místě a čase zastavil,
svůj život spojený s hledaným světlem zde nenašel
a tak se do další části světa hledat vydal.

Publikoval(a): Scorpio17, 13.12.2011