Anotace: bez tebe a přece s tebou, bez lásky a přece s láskou...

Příroda na večer se sluncem když jde spát,
mé srdce tvému chce se dát,
vzájemnou láskou se tak hřát.
Na teplo tvých dlaní vzpomínám,
se smutkem v srdci usínám,
kde jsi má lásko….

Ve snu pak vidím plamínek malí,
ruce své přiblížím, aby se hřáli,
prokřehlé tělo mé bez tvého je,
vzpomínka na milovaní málo hřeje,
chybíš mi lásko…..

V sen hluboký se propadám
ruce tvé na prsa svá pokládám,
když touha mne z bíleho šatu svleče,
láska je hřejivá a kouzelná přece,
proč jseš jen snem má lásko.....

kohout pak nad ránem jitřenku vzívá,
v kapičce rosy můj sen se rozplívá,
vidím tu Tebe na dosah ruky,
přesto se dále ptám,
má lásko kde jsi……

Publikoval(a): LarryJ, 7.12.2011