Anotace: Josef Kvičera : NÁVRATY (2010)

Ne, nejde to … nemohu usnout…

Má hlava je rozjetý vlak
co selhaly mu brzdy, a tak,
s myšlenkami co nejdou vypnout,
si dlouho po půlnoci hraji na honěnou.

Nemohu najít vypínač
co dokázal by utnout
tou jízdou zběsilou mysl unavenou.
Špatný jsem dneska spáč…

Láká mě světlo hvězdy…

Paprsek její protíná temnotu
je tady se mnou, zahání samotu,
a z jeho záře mnohé se doví
každý, kdo pravdu znal by rád.

A tak, když stále nedaří se spát
ptám se i já na jeho původ
a čekám, co na to poví.
Jaký že k tomu mám důvod…?

Své světlo nemá každá hvězdička.
Některá si ho jen půjčila - tomu věřím -
od sobě blízkého sluníčka
a chlubí se nyní cizím peřím.

A tak než usnu a začnu snít
říkám hvězdě – už měla bys jít -
mě láká světlo které hřeje…

To už se na mne slunce směje,
to slunce, se kterým chci žít…

Publikoval(a): Josef Kvičera, 29.11.2011