Nepobásnitelné
Nepobásnitelné
Anotace: Výborně, zlomené srdce si škrtáám..
V jedné krásné duši, kterou znám již mlhavě,
štěstí světlo tuší, já bojím se ho váhavě.
Toto světlo ve tmě světa, září stále jasně,
již nevypoví básně věta, jak bylo mi sním krásně.
Netuší teď však můj svět a nejspíš se nedoví,
jak ta duše čistý květ, když její láska nebolí.
Nejbolestivější ovšem, co se snad lidem může stát,
je nestihnout říct druhému, jak moc si ho měl rád.
Již nevidí náš duše květ, přec ho v sobě má,
jak barevný může být svět, když ho žijí dva.
V srdci prosím zapátrej, na vše hezké vzpomeň,
za vinu mi nedávej, minulý pekla oheň..
"Jak dítě na hrob, když květiny nosí,
jako psí upřímnost, když očima prosí,
po celou věčnost, když život tě dusí,
nechť to co bylo, znovu se zkusí."
Publikoval(a):
Genital Suroff, 28.11.2011