Anotace: Pár starých mých oblibených tady dám, začnu podzimem 2010.

Vítám tě malíři
zahříváš svými ,krásnými, barvami chladnou zem
mám rád tvé živé obrazy
měníš ráz krajiny v pestrý vjem.

Barevné mozaiky se denně
pozvolna mění.
Jsi úžasný
pracovitý a neohraný

Nevím jestli vidím, jen tvou tvůrčí paletu
na které si připravuješ své mistrovské dílo.
Nebo v té rychlosti, se ti to nechtěně rozlilo?
Ale chápu, že musíš spěchat ,než bude bílo.

Bohaté slunce svými paprsky
odkrývá vidinu pokladů.
Zlato v listí ,stříbro v jehličí
perly , rozházené v zkřehlé trávě.

Jednoduše máš cit
Kde se otočím,tam odchází tvůj stín
Tamhle …se neskutečně raduješ,
Tady.. zas tě chytá splín…

Jsem ohromen a nemůžu se odtrhnout
přecházíš, od odrazu spektra dopadajícího světla
po pohlcování intenzity plochy
až se v tom ztrácím a zavírám nechvíli oči .

Neumím ani spočítat kolik, zelená má odstínu
červený ,oranžový, žlutý je javor ,když si s ním hraje.
V bukových zástupech, šedá s bílou se střídá
nakonec černá se plíží v řadě smrkového háje.

Nevím jestli štětcem ,nebo rukou
nebo jaké používáš barvy a techniku.
Vím jenom,že mrazem spaluješ a maluješ.
zároveň měníš všední, stereotypní, notoriku.

Mezi jedlemi ševelí žlutý vodopád.
Veverka hlavou dolu i nahoru,sbírá zásoby .
Krkavec hlásí svou i tvou přítomnost chladu.
V odrostlých konečcích trávy vlají roztřepené chomáčky.

A já odcházím
křižujíc zvířecí chodníčky
pozvolna s klidu a míru.
Za mnou padá listí ,šustí, zahaluje cestičky

Publikoval(a): Danger, 24.11.2011