Opilá v černi hedvábí
Opilá v černi hedvábí
"
"
Roztříštíš mé srdce
prosakuje šarlatem na antuce
až po Tvé ruce
Hluboká modř taví ocel
v nelítostném prázdnu
za chladem k ránu
..nač stavět citům slavobránu
nejvyšších sfér
mimouměleckých her
Přes tajnou vysílačku duše
svírá se můj dech
prosakuje zdí
za skříňkou s perlami
Opilá v černi hedvábí
za stínem pavích per
odtéká žilou tér
Natrpklé víno na rudých rtech
krví maluje po všech zdech
v tichý vzdech
za řasy Orionu
a zašlých ech..
hledám marně prosluněný břeh
Oči beze dna
zvolna otvírám
v mlžné nirvány
za kouřem z kavárny
Zas vidím Tvé oči
mužská hněď v ženské modři
jak horečka sladká s prošlé doby
a jiřin vůně do vzpomínek vstoupí
Malajská žluť pokoje
byl si můj pastýř z orloje
teď ztrácíš se za mořem
S každým přílivem se topím
pro poslední noc
.
.
.
a za každým stéblem trávy
vyčpěla vůně ranní kávy
chorý uhlíček uhasínající lásky
Publikoval(a):
xoxoxo, 23.11.2011