Anotace: Josef Kvičera : VYZNÁNÍ (2008)

LOUČENÍ S LÉTEM

Toulám se ve stráních
tam někde nad Mladkovem,
co já vím…?
Modravý hřeben Sněžníku v dáli,
desítky remízků kolem
a dole, hluboko v údolí,
louky a zoraná pole.
A nad tím vším oblaka
a slunce co pálí
míň a míň…

Létu již brzy odzvoní
a odlétne na vláknu pavoučím
zas někam v daleké kraje …
Poslední květy zavoní
a z brambořišť zvedne se dým …
Loučím se s létem. I já musím jíti
po žlutém koberci protkaném fialkovou nití.
To třezalka s chrpou si hraje …
Naposled přičichnu k mateřídoušce,
v zimě mi zavoní z čaje.

Přede mnou zvedá se Studenec
a kousek vpravo smírčí kříž.
Dnes bloudím tu, jak starý mládenec…
Však tady v lukách jsem Ti blíž.
Ne blízko tak, abych Tě líbat směl,
Tvou vůni však v těch květech cítím.
Ty dobře víš, jak bych Tě chtěl...

……

Nad hlavou káně mi zakrouží
s voláním „viú…viú…“
Létat i člověk zatouží …
Alespoň v myšlenkách.

Jsem rád, že žiju…

Publikoval(a): Josef Kvičera, 15.11.2011