Komentáře slouží k vyjádření vašich názorů, postojů či kritiky.
Já stojím za to,že by se mělo říci to,co člověk cítí.Znám i případ,kdy bylo vysloveno vyznání příliš pozdě a možná to bolelo ještě víc,než by se čekalo...
PS:Jdi do toho! :-))
17.11.2011 13:44 | Kett
Můj problém je nejvíce strach ! Bojím se že cokoliv řeknu či udělám mi stratí tu druhou stranu (osobu) což je vtipné já v těchto situacíh jenom mlčím. Je lehčí něco napsat , ale poslední dobou mám i problémi s psaním básní,písní či článků pořád myslím na osobu které je toto věnováno a nedokážu se soustředit, jsem v tom až po uši !
14.11.2011 19:30 | Oř Amatér
Taky jsem se bál, říct co cítím, ale pochopil jsem, že strach je zbytečný, když násloucháš svému srdci a né své hlavě, ta si vždy říká co chce a kolikrát je hlasitější než hlas srdce. Naslouchej svému srdci a pochopiš to co jsem pochopil já, láska stojí za to abychom o ní bojovali i se svím strachem. Přečti si co jsem napsal a snad ti to dá tu správnou odvahu. David
13.11.2011 14:29 | Vodrda
Možno to by právě mohla být ta chyba, ta bolest, co Tě svírá... papír snese vše, ale říci si pravdu do očí... to umí dnes už málo lidé... proč? Že se bojí? Ale pravdy se není čeho bát... bojí se člověk lží. Upřímnost je nade vše, to si pamatuj. Nežij ve snech ani iluzích, některá slova nevyřčená, ale já vím, aj ta, co už plynou, mohou dlouho mrzet.
13.11.2011 10:06 | NikitaNikaT.