Anotace: prý je osud jen v našich rukou...

Kam nás jen dovedou hvězdy,
Na tmavé obloze….
Snad až na samý okraj,
A nebo na rozcestí….

Štiplavá pravda,
Dnes opět hrozí prstem..
Nemám strach,
mě už nedostanou..

Zmateně klopýtám,
Až na samé dno….
Mlčím,
Neboť slova jsou zbytečná….

A někde v dáli,
zapálili ten věčný oheň…
Pro mou ztracenou duši,
Která volá o pomstě….

Do očí vhání se bolest,
Ach, snad stoletá….
A trpká věta tvá,
Mě i po půlroce dohání k šílenství….

Déšť zničil všechen můj nářek,
Nemám sílu na něco jiného….
Utápím se ve svém starém smutku,
Protože vzpomínky mluví…

Mluví,
Kdykoliv padne tma….
A já,
Mám strach jim naslouchat….

Neboť tolik bolí,
Otevírat staré rány….
A tolik bolí,
To vědomí, že už se nedá nic vrátit zpátky………….

Publikoval(a): whiolet, 12.11.2011