Anotace: a odplavuji smutek ...

Mám teď dost lítostivé období,
je to snad mlhou, co denně se po krajině válí,
podzim už slunečnice nezdobí,
krákání vran je slyšet z polí kdesi v dáli …

náladu blbou, myšlenky se hrnou,
za mými zády zase někdo kých,
začínám s pěti, končím vždycky s nulou,
spadly mi hračky do děr hlubokých…

všechno se bortí, zadržuju slzy,
čekám, kdy další průšvih vyplave,
manžel se mračí, kluk je na mě drzý,
slyším jen kecy , řeči pichlavé …

Je to prý třeba, odplavit své splíny,
vyčistit duši, pláčem spláchnout žal,
tak si tu tiše brečím do peřiny,
čekám, až se depka zvedne a půjde o dům dál …

Publikoval(a): nejsembásník, 10.11.2011