Anotace: Publikováno společně i s Literem .

..............................
..............................





Slané slzy mě tíží , jak závaží srdce ,
které stále pláče touhou po splynutí
s tvým tělem a duší ?
Můj pláč a slova krutých vzlyků ,
tekoucí krev žalující do nebes ,
kam jsem tak hluboko kles , opustil tebe
a pro tebe celý zbývající svět .
Ty zas vyhráváš a stále znova se mi směješ.
vždyť šaškovi nejde nic závidět ,
ani touhu , či smrt z rukou potulného vraha ,
co zabíjí pro pár peněz ,
jidášských třicet stříbrných za hlavu Krista ...





Tak strašně podobné , mojí hlavě ...





Jak mohu nepocítit tu nekonečnou tíhu ,
když v mém srdci pláče opuštěná řeka ?
Jak jí mám říci , že jsem stále s ní
a neopouštím to , co jednou miluji .
Tak , jako by sen vycházel z hlubiny duše ,
kdy stín stromů ti hovoří ... Miluji tě ,
v tom čase chladu a deště
Snad se mě zeptáš , zda-li , chci tě ,
ten zázrak schovaný v oříšku královny Mab ,
zas bych chtěl dneska z večera znát ,
jak chutná láska ve tvém podání ...





Ta tajuplná noc i šílence k šílenství dohání ,
kdy na nebi nové hvězdy dovádí ,
v mlze vesmírné Mléčné dráhy .
Mám se zase vracet zpátky ?
Do tvého volajícího srdce , když dávno jsem překročil
práh druhého břehu , a tebe opuštěnou ,
nechal stát na druhém ?
Volám tě po jménu této dnešní noci .
Volám tě touhou toho , co nemůže zapomenout ,
na všechno ...





Co mohl jsem nazývat životem ...



..........................................
..........................................

Publikoval(a): kavec, 8.11.2011