Anotace: ..vyznání...přiznání..kdo ví..

Ráno je poškrábaná fotka
mýho snu.
Stínu v zrcadle rozestlaný postele
vonící sladce jahodama
sbíranýma za tmy
s ještě zavřenýma očima.
Zhasíná noc ?
Každej den ?
Ušlá ulehá
možná tam co já.

Raději dva…hrnky čaje dám si.
Tak pro jistotu.
Procitnutí.
Obutí lodiček.
Podpatek je má rozhledna do dne.
Bodne nebo…selanka.

Drobná baletka na jevišti.
Příští dny.
Příští roky.
Velmi dlouhá procházka
co zní jak bronzovej zvon.
Chutná jak Dom Pérignon.
Srší, prší.
Obrazy v okně.
Lotosy na hladině.
Dopis v klíně,
když jsme si blízko…až to bolí.

Publikoval(a): Mbonita, 4.11.2011