Anotace: ...

Hlas větru
volá
nemůžu stát
slyším už ledy
praskat a tát
hlas větru šeptá a volá
musím se na cestu dát
běžet do lesů
hluboko do skal
kam stěží by člověk
se dostal
přeskočit potok
po kamení
po mechu
za hlasem větru
tam k prameni
bez dechu
běžím
stávám se laní
mé srdce nedožene
nikdo
leda by dokázal
do holých dlaní
chytit svit měsíce
slyšet co já slyším
tam v tichu
studánek
očí lesa
Do vlasů větvičky šípků
jehličí borovic
se stromy tančím
nechci víc
štěstí
snad jen orlem jednou být
do slunce leťět
shořet
a už se nevrátit...

Publikoval(a): la loba, 29.10.2011