Krematorium

Na známém místě dům stojí a každý občan se ho bojí. Osm sloupů už ho vítá, jak ve tmě křik,vymítá. Před schody stojí sochy, jak kdybys slyšel ve tmě kroky. Za schody je průčelí,dveří vítá mlčení.Nad dveřmi je okno velké,proniknout slunci, nebude lehké. Síň skrývá mlčení, tvůj výkřik bude znamení,znamení toho ticha, Krematorium tě vítá. Malby krásné,lavice duté,prostor pro rakev jak místo zlaté,kde rozloučení nabízí na cestě tam kde najdeš klid,v peci snad ti bude líp. Řečník,poklonu mrtvému skládá, ještě pár let ho budou bolet záda, potom najde klid.Do Krematoria na obřad mu snad přijde stejný lid.