Anotace: Když děláš co by chtělo, tvoje hříšné tělo, když dáváš leccos v sázku a nevěříš v lásku......

Označils mne cejchem viny
snad kvůli mému hříchu,
jsem to já a nikdo jiný,
kdo v noci štká do peřiny,
pro zraněnou pýchu.
... ... Má duše je černá...
Ty jsi snad doufal
a pak i zoufal,
že nejsem věrná,
že srdce mám pod zámkem.
Byl jsi jen na chvilku
mým obětním beránkem.
Držels mne v objetí,
já tiskla se k tobě blíž...
Byls mojí obětí
neskrývals dojetí...
Teď už víš.... Na srdci led, slůvka jak med, mění se v jed..

Publikoval(a): Šárka B., 6.10.2011