Anotace: ...očima dokořán

Nocí tichou vane vítr,
vítr, ten, co šeptá sny,
řežou pily každý metr,
řežou ostrými zuby
to živé lesa dřevo.

Smutno, žalostné ticho lesa
na mýtině plné pařezů,
naděje marná umlklá klesá
v objetí hloupých zákazů
toho, který věří moci své.

Člověče, zase naznáš své činy,
zase se směješ, vítězem jsi,
jsou to však pouze tvoje viny,
bez boje vždycky prohraješ,
co zničíš, se neobjeví.

Hvězdné nebe skryla mlha,
mlha pomsty plná rakoviny,
a odplata za tvé činy strohá,
výčitkám se nevyhneš,
jsou to viny, člověče, tvé viny.

Dusíš se v hustém prachu,
nevyhneš se svému strachu,
bláhový, myslíš, že neumřeš,
však všechno pomine,
ať chceš, nechceš.

Publikoval(a): Baruet, 6.9.2011