Anotace: .

Opuštený voják jde zčernalou krajinou,
míjí tmavé louže bývalých hříchů,
myje se v nich a hledá naději ztracenou.
Všude jsou žluté tváre plné smichů.

Výčitkami poseté nebe je mu světem,
světem zvlvhlým, barvy cizí nosicím.
Strastně hledá krásu, jenž byla by mu květem,
a ne bílým prachem slzy ronícím.

Navěky bude zčernalým světem procházet.
Sám ví, že marná je ta jeho trýzeň,
však on se svou duší již nemůže zacházet.
Prázdně čeká. Nenajde Krásy přízeň.

...SPIRA SPERA...

Publikoval(a): Pierre - Jean Pijan, 27.8.2011