Anotace: Když hlavní hrdinkou je autorka sama. Když nechce jen psát o osudových mužích. Když se víc trápí sebou, než jimi...

Neznám Tě dlouho, pouze sedmnáct let,
z dob, kdy se již táta nevrátil zpět.
Od mala tvrdohlavá, ostatně jako doteď,
nikdy nechápajíc větu "chvíli poseď!"
Mnoho ti zůstalo, mnoho jsi získala,
z prožitků, které bys nejradši smazala.
Rostla jsi teprve z malé holky do krásy
a svět kolem Ti nepřipadal na slepený řasy.

Častokrát se k Tobě život nechoval fér
a začalas ztrácet z nevinnosti spousty per.
Brzy jsi zjistila, jak chutná láska,
též zklamání, vždyť víš, je to jak sázka.
Dobře vím, jak změnil Ti život jeden z nich,
nikdy nebyl z hodných, ani z těch zlých.
Vetřel se Ti do srdce, jako dalších pět,
jednou se zabouchneš a už nejde jít zpět.

A přestože ani pro jednoho nebyla jsi zrozena,
připadajíc si využitá, jako naivná mladá žena.
Někdy lepší nevědět o něm víc, než jméno,
než mít hlavu plnou představ vedle něho.

Publikoval(a): Čagy, 17.8.2011