Anotace: jen jít...jít, dotknout se vrcholu...

V očích bolest, smutek, rány
a v duši radosti lány,
duch zmatený dojetím,
na hoře úpatím,
u hory vysoké.

Hora, ta dosud neznámá,
cesta na ní do neznáma,
kdo věří, uvěří v její cíl,
kdo věří a má dost sil,
kdo věří, horu zdolá.

Člověče, zemská tíž,
když padáš, povstaň zas,
abys byl nebi blíž,
ať překonáš sráz,
ať vidíš shora ten svět.

Na půli cesty nepadej zpět,
návnady, vím, jsou sladké jak med,
mysli však na vrchol,
znič své duše rozkol,
znič vše, co ti brání jít dál.

Běž, stoupej vzhůru,
znič vzdor i vzpouru,
šplhej až na vrchol,
své špatné já tím skol,
své špatné skutky ze sebe smyj.

Publikoval(a): Baruet, 17.8.2011