Hledám
Hledám
Hledám, stále hledám,
ztrácím se a padám,
já jsem tak zbabělá,
tak šíleně neveselá,
v depresi utopená.
V depresi, která je bez smyslu,
mám hlavu plnou nesmyslů,
slabá jsem, zesláblá smutkem,
trápím se svým zlým skutkem
a stále si neumím odpustit.
Třepou se mi ruce, hasnou mé oči,
bludný kruh je to, stále se točí,
mých závislostí kolotoč,
mých otázek a mých proč,
já chci přece jenom žít.
Štěstí, ta náhoda, šťastného pohoda,
můj život je jako nehoda,
můj život a jeho smrt,
vytěžený prázdný vrt,
ten ztratil svou příčinu.
Bez smyslu od stěny ke stěně
bloudím, hledám přátele,
bez vody chřadne tělo i duch,
oči mám slepé a ztrácím sluch,
upadám do pekel.
Deprese, stlačení, sklíčení,
duše, ducha, těla ničení
a život plyne jak voda v řece
a život plyne tiše a mělce,
já se ho neúčastním.
Jsem mimo den, mimo noc,
zamotaná ve zlou moc,
snažím se procitnout,
snažím se cíl neminout,
jenže žiji v iluzi.
Publikoval(a):
Baruet, 11.8.2011