Anotace: Kdo víru má, ten pochopí...

Radosti plné krvácí srdce,
Pane, jsi se mnou,
naplnil jsi mne věčnou touhou
po Tvé lásce.

Pláču.
Je to tak nádherné,
blahem svírá se hruď,
Tvé dary tolik vzácné,
Pane, stále ve mně buď!

Má duše dojetím vzlyká
a můj duch dýchá
nádherou!

Chci klečet tady v chrámu tiši,
chci malovat ústy lásky zátiší,
chci, plná touhy jít Ti vstříc,
nejen dnes, ni zítra, i za měsíc,
ó Pane, chci Tě víc a víc!

U pramene pozemství žízním po Tobě,
ukaž se mi, ó můj Pane,
ukaž se i lidem všem!

Tys přece lidí přítelem,
ne tyran, ne vrah,
ani bolest, ani strach,
jak mnozí myslejí!
Vždyť dáváš novou naději
a vše z Tebe vyrůstá!

Kéž,a zvláště teď,
jsem svědkem Tvým,
naplň mě svým Duchem,
Tys Pokrm hladovým
a dáváš se bez rozdílu všem,
chci, Pane, býti Tvůj blázen,
pro dnešní dobu nepochopen.

Co je krásnější než srdce
plné Tvého Ducha,
Tvou lásku hlásající,
náruč plná ticha,
tiše milující!

Duchu svatý, ozař mě,
dej svatost věřících rodině,
požehnej nás a zabij zlo,
Ty naše sílo, oporo!
Ať nikdy nezoufáme
a plně se odevzdáme
Tobě v Tvém království...

Publikoval(a): Baruet, 29.7.2011