Anotace: Báseň volným veršem psaná.

Stojím před všemocným soudem. Porota v dáli září a soudce přísně od oltáře shlíží. Kolik mám ještě minut? Vteřin? Hodin? Let? Jsem jen letničkový květ. Nelituj! Ty taky, jsme tu všichni před justicí rovni, aniž jméno krycí, hyzdilo by naší černou tabuli co nosíme každý na hrudi. Klopýtali jsme již dosti dlouho ne? Jak krabička od cigaret jednou popelem lehnem. Ale něco zůstane. Nitky našich svršků ve všech špinavých koutech světa válet se budou...připomínat těm následným, že taky neexistují.

Publikoval(a): Pierre - Jean Pijan, 6.7.2011