O narovnání sebe sama.
O narovnání sebe sama.
Anotace: Proudy propadu složitého dopadu.
Smýšlím o své vlastní duši
jako o podivínu
co ho vlastní smutek dusí
přesto mu tolik sluší.
Čípak to slyší uši.
V křehké smutné básni
snadno lze podehnout bázni.
Vnímám svoje okolí
a nic mne nebolí.
Ve vleklém odstavci šera svatých přání
-o! drahý-
jak klamné zdání.
Mívám touhy v ledničce
v té světélkující krabičce.
Slza v oceánu se rozpadá
a mně tak napadá,
že život vážně není kýč
budu vše zvládat
a půjdu všemu vstříc.
Publikoval(a):
Lavander, 21.6.2011