Anotace: Taky máte rádi letní bouřky a jejich voňavej vzduch?

Kdosi vydechl na nebe černý dým,
pak uhodil do něj pěstí,
snad létu – doufá – uleví
očistou z kapek v duhových deštích.

Záblesky chytá pod kabát z bláta,
přes zuby hromy převaluje.
V zácloně z vody jazyk šmátrá,
že příčetný zůstal pochybuje.

Temným mrakům vzdává hold,
před nimi kleká si na zem.
Ve hřmotu křičí, šílí a řve:
„Já jsem ten bouřkový blázen!“

V kalužích sní o největším běsu,
kdy hory vzplanou, to on by rád.
Králem všech po dešti vonících lesů
ten mokrý blázen chtěl by se stát.

Publikoval(a): Lucijána, 3.6.2011