Anotace: Verš (29.) Každý den, jen jeden, vždy nový, co vypoví? Píšu pro radost svou i případných čtenářů.

POMYSLNĚ TĚ LÍBÁM

I na tu velkou dálku
pouhým pitím z šálku
když´s tu byla
dotekem místa
z kterého´s pila

Velebím tu náhodu
i když moc chtěla
že při odchodu
tu použitou nádobu
nakonec neumyla

Dál opájím se vůní
tvého smyslného těla
která zde po tobě
jako voda v tůni
dlouho ještě zbyla

Publikoval(a): Rudilein, 1.5.2011