Anotace: . . .

včera mi vlétl do krku
podzimní vrabec.

jeho rozezlený křik
se mi dral skrz zaťaté zuby
jak sebou mlátil
o zrezivělý hrtan
a dokroužil úplně až dolů
do kouřem tapetované cely
hrudního koše.

v tom horečnatém poplachu
tlukoucích křídel
drásajících spárů
a prachového peří
mé srdce na pár vteřin zapomnělo bít

ale neresuscitujte, prosímvás
pro živého boha vás zaklínám
netiskněte mi hruď —

má žebra jsou špičatá
můj hrudník železná panna
a vrabčák —

tak velmi křehký.

Publikoval(a): Poutníček, 5.10.2024