Anotace: jako stíny

...



všude je ta přiblblá ZAMLŽENOST
jsem na dotek rozbušce před třeskem
pravda je nebezpečná věc co musí zmizet
hodím ti míč -
vidím pohyb,trasu a sílu - dolet
vidím jeho barvu a pak řeknou že to neexistuje
že míč je meloun plnej semen a nikdy neletěl vzduchem
musíš tvrdit to samé, jinak jsi dezinformátor
míč je prostě meloun - jednoduše prosté

je to jako hrát s holubem šachy
jediné co zůstane je posrané černobílé pole
vidět vše jednostranně a hlavně mlčet
utíkat od otázek do bezedné studně
kalné vody nemají chuť být průzračné
ve tmě čistota zdá se postradatelná
lepší je nevidět, vše odkývat a jen hrát
hru co je pro ně předem vyhraná už po stovky let


chceš znát pravdu? pak se smiř s výsměchem
věda není víra, ale nic tomu nenasvědčuje
věda je dogma nového náboženství
všechno padá volným pádem - jen pravda jim tam nepasuje
přitom je to hybná síla posunout se z bodu nula...

jsme na laně co se trhá, propast čeká na člověka
tam kdesi dole jen echa, smrt je naše volba
body života se spojují jak utkaná pavučina
a každý je moucha co čeká na pavouka ...

uvíznutá v síti co splétá, aniž by si všimli že je to past


jsme asi hodně mimo když věříme v dobro pekla
rozbije vám figurky i zmaří další tah
jste jen jakoby rovnocenný hráč, ale pokuste se vyhrát
.... skončíte jako dezolát a to v lepším případě


přesto mají slabinu, živí je strach
na tom se tady jede lajna od filmařského světa
až k cestě co končí na hřbitově
smrt nikdy nezkrachuje ...tady dole




kam poletíš duše moje
budeš opravdu někdy volná?

Publikoval(a): denisasan, 5.9.2024