Poklidně
Poklidně
Slunce svítí
a já to miluji.
Uprostřed kvítí
říkám, děkuji
Je tu teplo
ač nic nehoří.
Dokud je světlo,
nic mě nezboří.
Tak zpívej větře
vodo duj.
Rychle bratře
spásu skuj.
Točím se ve větru
na vlnách jasu.
Padám bez dechu,
jen pohleď na krásu.
Jasný den
podmanil si svět.
Než skončí sen,
neuvadne květ.
Stojím hrdě
v bouři světla.
Ač vnímám plně
všechy kruhy pekla.
Na hraně útesu
tu bohu vzdoruji.
Svět ze zad setřesu,
jak kdybych neznal ji.
Nechť ohně planou
a zem se třese.
Slzy ti skanou,
až osud se snese.
Stojí pevně,
jak blok mramoru.
Vzdoruješ slepě
pohledem nahoru.
Publikoval(a):
eurius, 6.6.2024