Kapky
Kapky
Tmavé kapky strádání
ulpívají v mřížkách vysoko nad hlavou
za tvýma očima je dnes vylidněno
když svou úhlednou geometrii vyvěšuješ
nad provlhlé desky budov
jsi podstata všech cest po rovnoběžkách
vzpomínka tak souladná
se vším co rozkrývám ve své paměti.
Vím že zvukomalebnost vychází z nevyřčeného
když ti posílám fotografie svých zármutků
slova ke kterým upínám své prostory
rozpouští tvé horké ruce -
na mém břiše už chladne jejich otisk
buď se mnou prosím v tuto chvíli
která se tíživě naklání
vždyť každý verš je idealizovanou minulostí.
Neboj se ničeho modrého co budeš nacházet
tvé kroky jsou stejně dávno vyskládány
do nečitelných obrazců
do otlučených soch
lemujících cesty kdesi v Riu
můj krásný mučedníku
jsi tolik plný
všech těch nic nechápajících lidí...
Publikoval(a):
Lugilla, 28.4.2024