Archy
Archy
Arch
popsaný děsy
za jitra odmykám
zavřený sudice
chytám
za vlasy
a jdu láskou
a snad vím kam
Schoulím se do nitra ran
těch roztrhaných
cárů
co tisíckrát jsem
trhala
bych vstávala
a usínám
vílím mámením
že vše je jinak
a já v pavučinách
zaprášených děsů
vyvěrajících
na povrch jako sopka
v těch arších slohových
popsán je můj svět
děsů
Publikoval(a):
kopretina7777, 5.1.2024