Anotace: …

Myšlenky často mluví cizím jazykem
Bez duše studený svět nakyne
I málo je příliš, když se ti vesmír do rána rozplyne
Scvrknutý nebe natahuješ na šňůře od prádla
Dny odkládáme do prázdna
Zatajit dech a jen tak být
Hlas stromů nechat do sebe vpít
Nehledat sebe, ale v sobě žít
Život si znovu poskládat
Z parfému mléčné dráhy
Z příchutě dešťové vody
Ze smíchu sněhových vloček
Nechat si náhrdelník uvázat
Slunce si zaplést do vlasů
A stříbrnou duhu měsíce zavěsit do pasu
Úpatí hor přilepit k botám
Unášet se pramenem, až k dalekým řekám..

Publikoval(a): slzy-deště, 21.11.2023