Svěřenci duše / Ach tak / Kde to jsem
Svěřenci duše / Ach tak / Kde to jsem
Svěřenci duše
V poutech mysli, za letu ze snu,
duše hledá ve vlastních koutech.
Pohledem touhy i ke krásnu,
s širším tak vstřícným ohledem.
Co by dala a sama zmůže,
víru s mírou tak spolu snoubí.
Nesvede víc však bez výztuže,
touha jen ke spáse nevede.
Ach tak
Prokletí nouze?
Ale kdepak,
ta je přece v touze,
a blahobyt je pak.
Kde to jsem
pokosen
snad jen sen
mi zdá se
o snaze.
V úsilí
se sílí
pro chvíli
být milý
povznesen.
Tak stále
namále
pak dbale
zas čilý.
Publikoval(a):
Litarts, 1.6.2023