Z porcelánu
Z porcelánu
Já těžce nesu život
a
často hlava klesá
já těžce nesu život
i sahám na nebesa
jenž plujou
nad hlavou
a zpívají píseň
toulavou
A poté
chřadnu, zvadnu
jsem
kytka z porcelánu
Však věřím
na anděla
na manžela Petra
má
křídla blankytná
chrání
mě i synka
nás dva
Hvězda do dlaní mi padá
to
když jsem zvadla
ale
duší spojení
mě nese splněnými sny
a srdce slátám
pavučinami
Mám
z porcelánu duši
a vždy se rozbiju
Vždy
třepy duše
slátám
snad pavučinami
A manžel hvězda
má záchranná
můj sen i krásný den
a hvězda co v noci
temné do dlaní
mi slétne
Anděli
Petře
já Ti synka dala
by se naše duše
ve třech spojovala
Publikoval(a):
kopretina7777, 1.6.2023