Solanin
Solanin
Cítíš lehký závan u kotníků
jakoby někdo vešel nepozván
strachem ti pot smáčí podprsenku
samotná bez ratolestí či manžela
otevřela jsi dveře do světa sedmi hříchů
na všechny otázky chceš rychlou odpověď
jestli stojí za to upřednostnit vlastní pýchu
či odsoudit společnost které není co závidět
je to asi tím nadměrným pitím
ty apokalyptické vize brzké zkázy
tvé srdce dlouho po jediném dychtí
nebýt součást evoluce dnešní éry
toužíš nabýt půvabu egyptských bohyň
jsi však otrokyní dekadentního systému
samotná se touláš nocí připadáš si jako ronin
nemáš ale dost sil spáchat na sobě seppuku
tam někde hluboko uvnitř tvé duše
spatřil jsem odkaz časů dávno minulých
co jsme prožili zvěčním štětcem na papíře
všechen lidský smích i pohled… toxický jak solanin
Publikoval(a):
Makaveli, 9.4.2023