Anotace: Láska dělá člověka jiným ... a díky jejímu smyslu dojdeme k uvědomění toho co doopravdy chceme a čeho jsme schopni dosáhnout a v co věřit!

Nedivme se, čas tak letí,
už je to dávno, někdy se láska pomalu ztratí,

nedivme se, ani vášeň netrvá věčně,
pro někoho láska potom končí, nebo naopak začne,

roky plynou a já jsem stále vedle tebe,
asi to láskou třeba bude?

Nediv se, jak milovat umím,
možná tě tou láskou od začátku dusím,

cítím jako by ses chtěl posunout dál,
hlavně beze mne, chceš kráčet životem sám?

Slyšet to z tvých úst,
jak říkáš, že je čas se posunout dál,
vlastně už mas skoro 12let sklus,
kéž bys to na mě jenom hrál,

Ale právě že tě miluji nadevšechno,
nejsou mi tvá slova jedno,

vlastně to dokonce moc bolí,
jako kdys mi živou ránu zasypal solí,

i když tohle je bolest jiná,
je uvnitř člověka, skrze něj se prolíná,

vím co by následovalo kdybych tě nechala jít,
to si ani představit neumím,
jelikož bez tebe nevím jak se dá žít,
vždyť ti přeci naslouchat nemusím,

nediv se mi, snazší je pro mě sobeckou být,
nevím jak bez tebe budu schopná žít,

vlastně to ani nedokážu,
cítím, že to nebudu ani umět,
tenhle strach cítím že nepřemůžu,
v tomhle boji bych nedokázala uspět,

já to vím, vím že to tak ve mě prostě je,
nejsem z těch kdo si myšlenkami lže,

jen se bojím té bolesti,
která by přišla s odchodem tvým,
nediv se, mám o sebe starosti,
zemřít po boku tvém o tom v duši sním,

vím, že konec se blíží,
že mi dochází čas na smíření se s tím,
radši mi podvědomí mé místo pravdy zalži,
někdy bych chtěla věřit raději lžím,

i když nevím jak bez tebe budu moct žít,
měla bych ti dovolit svou cestou jít,

kéž bych to dokázala říct já,
a dívat se ti přitom do očí,
že to nedokáži ví každý kdo mne zná,
přitom jen milovat tě mi nevěky stačí,

a to se ve mne nikdy nezmění,
pochopila jsem, že pravda není pro mě vězení,

chci abys byl šťastný,
protože má láska k tobě je čistá,
můj život udělal si krásným,
a já jsem díky tobě byla šťastná,

proto tě nemůžu držet když chceš jít,
s tím pocitem bych stejně nemohla v klidu žít,

a poražena bych byla sebou samou,
nejsi žádnou zvěří štvanou,

já nejsem lovec a ty nejsi má kořist,
nikdy si nebyl, nikdy nebudeš,
to by se ve mě nemohla taková láska stvořit,
ta co zůstane i když z mého života odejdeš,

jen jdi, už tě nechci a nebudu držet,
tohle rozhodnutí mně nikdy nebude mrzet,

a když bolí a ještě bude bolet dlouho,
nechci přijít okolo sebe o to jsoucno,

lásku kterou si mne naplnil až po okraj,
tu mi nikdo a nic nikdy nevezme,
jsou duše okolo mne které to zatím neznaj,
a proto si už dál mi dva nelžeme,

protože, to jinak prostě nebude a není,
proto se občas člověk pravdy bojí,

láska jednoduše neumí vlastnit,
jak by dokázala člověka s čistým svědomím věznit?

ne, tak to doopravdy nechci,
nikdy nedopustím aby mne strach ovládl,
v mém světe se lidé nestávají sobci,
jen díky pravdě to dokážu vyhrát,

a proto odcházím s tebou,
ale ne po boku tvém a ne tvou cestou,

láska mě dovedla k pochopení jejího smyslu,
protože ty jsi ji ve mne vzbudil,
vždy jsem si to představovala jen ve snu,
a ty jsi mě svou rukou něžně hladil,

a já cítila tvé dotyky,
jako když do moře se vlévají řeky a potoky,

krásu kterou jsem cítila,
díky tobě,
tak láska ve mne den ode dne víc a víc sílila,
a mohla jsem se podívat do očí pravdě...

Za to vše ti patří všechen můj dík,
že mužu i bez tebe s láskou k tobě žít....

Budu tě milovat už navždy,
jen tebe,
protože jsem došla na vrchol pravdy,
a tím jsem osvobodila i sebe!

Nedivme se....láska dokáže zázraky...

Publikoval(a): Brazzillka, 12.3.2023