Ach ta... / Pravda a cena
Ach ta... / Pravda a cena
Ach ta...
Těžké napsat slova křehká,
a s nimi se i osmělit.
Dát jim zpěvu, byť ne v písni,
tichou mluvou básní sdělit.
Nechat zaznít, jen tak zlehka,
k jejich jmění být však přísný.
Jako nádech a pak výdech,
směnou vzduchu ve svých zdech.
Jak jen vybrat slova česká,
vložit duši a hold jim vzdát.
Do souznění přidat lpění,
by se mohla vším tím stát.
Byť tak zvaně, jako směska,
psaná s citem v rozechvění,
byl snad i něčím hezká,
z temné noci rozedněním.
Pravda a cena
Každý má svou vlastní pravdu,
malou, větší, ještě větší.
Mýlí se však pro tu vadu,
pokud jiného tak svědčí.
Každý má svou vlastní cenu,
malou, větší, ještě větší.
Takto i pak drahou měnu,
jíž prohrává, nebo předčí.
Publikoval(a):
Litarts, 9.3.2023