Anotace: ---

Jakou máš oblíbenou květinu?

Ptá se své lásky.
Já, třeba kopretinu.
A proč ne růži?
Pobodala mi kůži!
Vidíš mou krev,
bolest a hněv,
nač tvé otázky?

Ach, to je mi líto,
však růže-královna květin!
A co louka, plná kopretin,
zapamatuj si to.

Z čista jasna

Zjevila se duha krásná,
ve velikém oblouku.
V kapkách deště, slunce svitu,
z města k lesu přes louku.

S oběma konci ve skrytu,
se zářivými barvami.
Rozložením ve svém spektru,
sen okouzlení dává mi.

Kolik má ten most jen metrů,
jak se zjeví, tak i zmizí.
Přírody jev, zázrak ryzí,
na nebi ta stuha jasná.

Publikoval(a): Litarts, 22.2.2023