Anotace: ...

V žáru afrického slunce s pár drobnými
jako bych chytil úpal mírně rudne mi pleť
modlení bude lepší nechat si na jindy
vidím ti na očích jak mě chceš svést

pro tuhle společnost jsme anarchisti
ale je to fuk pokud nám srdce vydrží bít
asi naivní blbnout jako dvě hloupé děti
promiň že odmalička bývám trochu nesmělý

chci zarámovat těch pár sladkých chvil
proplížit se prérií tajně za úplňku maskován
než odejdu připomeň to o čem jsem vždy snil
o tom být upřímně bez přetvářky někým milován

tolik nevyřčených slov zahaleno oparem noci
kde se snadno schová i ten nejhorší lidský hřích
rád bych okusil jaké to je ustrnout zcela ve tvé moci
společnost nám bude dělat chlazený Tanqueray gin

místo psaní o světě složím třeba něco kontroverzního
pak odešlu adresátovi který mi byl až doteď neznámý
zatřeseme touhle básnicky až moc vyměklou scénou
zcela beze stylu či nápadu s absencí vlastních ideí

zlehka našlapuješ vkrádáš do ložnice plné růží
bellissima... žasnu jak svlékáš svůj lehký černý šat
zíráš na mě a já tak přicházím zcela o svou pevnou vůli
dnešní noc je jako stvořená na to vášnivě se milovat

nevěř všemu co povídají zůstaň sama sebou
jen tak můžeš uchovat aspoň chvíli vlastní tvář
těsně předtím než si oba řekneme tak na viděnou
zodpověz otázku zda-li tě po smrti spatřím zas

bez všeho chaosu kolem a zástupu slepých ovcí
prý vládne svoboda ale tvrdí pravdu když nám lžou?
Smutné jak se dnes realismus stává pouhou historií
i tak budu psát o tom co cítím až dokud mě nezavřou

pro mé vlastní hříchy, poezií či některé názory
hledám možný způsob jak mohu být vykoupen
kolik toho stihnu složit osudu svému navzdory
sám s nedopsaným rýmem artritidou v kostech

občas to vypadá že umíráme jen tak pro zábavu
mám dost válek i zbytečných investic do armády
než bude vypsaná tučná odměna za naši hlavu
nehodlám prosit o odpuštění těsně před svítáním

Publikoval(a): Makaveli, 5.2.2023