Anotace: Mé 86 leté babičce která ten den co jsem to napsala zemřela:"(

Babičko
ubývá tvého světla
ubývá tvá zář
jenž
odměřil Ti čas

Ubohá silná vílo
nikdy nepohasne
srdce zář
kterou máš

Věřím v Tvé světlo
ikdyž jak plamének
plápoláš
nás pohlcuje
bolest a pláč
neodcházej babičko
ať Bůh dá Ti čas

Dlužím Ti mnohé
si víla mé duše
a já chci Ti navždy
vše povídat

Potřebuji cítit
tvoji vlídnost
a útěchu
na můj duše pláč

Jsi víla mé duše
a slunce Tvého srdce nezhasne
jinde budeš
tam kde se dobře žije
a nemoc
života neukrajuje

A srdce mé
též za Tebou jednou
odejde
a duše a vše
co tu ve mě žije
Zatím je čas
všem svíčka zhasne
Ty slabě plápoláš
neodcházej
ať Bůh dá Ti čas

Ležíš v bezmoci
ležíš v nemoci
pokorně vše snášíš
a pro mě máš
úsměv na tvářích

Vílo mé duše
dobrotu srdce
stále
máš
si dobrá víla
a umíráš:"+(

Publikoval(a): kopretina7777, 15.12.2022