Anotace: ---

Často si říkám jaké by to bylo
kdyby se tamto ono ze srdce skrylo
nenávist jenž si lidi tvoří sami
zapojit mozek a nikoliv svaly

ale možná to říkám chybně
duši poslouchej ne mozek mylně
je totiž věčná a ty tady jsi jen na chvíli
natož pro pochopení kdo pouští ti z žíly

však si vzpomeň na to všechno co jsi přetrpěl
nevzdávej se snadno buď svůj mírný učitel
pamatuj že vůli nic nemůže zdolat
jen do orchestru ji doprovodně zvolat

z kapsy vyndávám chrabré vzpomínky
kdy zasekl jsem se mezi kmínky
nějaký čas trvalo než povyrostly
rostl jsem s nimi, pak zmizely mi
ztratili se vysoko, stejně jako ta bolest
co způsobila mi nejedna ratolest

že jsem byl volný celou dobu
patřičně nevěděl a v zádech trpěl skobu
byla to touha kterou jsem si nedopřál
marná či chtivá pak osud pookřál

ale to již předbíhám děj
teď se mě pevně drží rej
rej života a bytí nádherného
tolik z klidu nevyřčeného

však jednou se budeme smát
tomu co teď nám je v pláč
jen vytrvej
a sebe překonej

Publikoval(a): Flamaintenebris, 24.10.2022