Anotace: ---

Kostrbatá

Řád a plynulé verše psát,
smýkán, strkán do všech stran,
člověk tak, jako akrobat,
zraňován vším ostřím hran.

Takto voda v řece teče,
vine se a naráží,
ohýbá, snáz neuteče,
překážky jí na stráži.

Vítr vane, fučí, bije,
pohladí i osvěží.
Slunce svítí, prší, lije,
hřeje, pálí, také sněží.

Kostrbatý celý život,
proměnou se sklonem daným.
Ten pak ústí ve svůj vývod,
vzdorem překážkám zrádným.

Tanec života

Vpravo, vlevo, vpřed i vzad,
kolem osy se točí.
Vzhůru, dolů někdy pád,
bičem, jak práská kočí.

Hledá si směr úniku,
změnou rytmu tance,
tlumením role křiku,
s obratem na stránce.

Tanec hry a pokoje,
cíl ideálů zření.
Uchopit se ve stoje,
dát pocítit své znění.

Spící

S úsměvem v líci,
o čem tak snící,
o kompak zdá si,
s výrazem krásy?

Pozměněn výraz,
a nový pak zas,
jak se jen mění,
dějem i snění.

K ránu tvář v líci,
spíše již bdící,
mrzutá citem,
v programu žitém.

Publikoval(a): Litarts, 27.9.2022