Anotace: ---

Za oknem svou skřípe rehek,
poslouchám ty ptáčky všední.
Každý z nich i něčím svědek,
ale také zpěvem přední.

Tmavý, s rezavým ocáskem,
potřásá, pak hbitě létá.
Skřípe a směje se hláskem,
ten nejdéle tu od léta.

Stěhování volí pozdní,
říjen i někdy listopad,
kdy hlas jeho písně dozní,
a odlétá na každý pád.

Říkají mu kominíček,
že černo-šedě-rezavý.
Živý však, jako ohníček,
šustot z hrdélka řezavý.

Publikoval(a): Litarts, 21.9.2022