Anotace: o rodičích a dětech

Necítím to jako Ty,
že se nad mnou smráká,
prý rozum do hrsti mám vzít,
na tyto zkoušky jsem prý krátká.

Nevidím to jako Ty,
když přes brýle z předsudků na mě hledíš,
prý z obavy o mé dobrodiní
mi jiný postoj velíš.

Neslyším jako Ty,
tón plný obavy a strachu,
prý z tvé lásky si povinně
tvá ostrá slova do tváře vtepu.

Nebudu jako Ty,
plna zlosti a zloby,
nebudu za lásku a štěstí
vydávat důvody pro okovy.

Nebudu milovat jako Ty,
uštěpačnými slovy,
já radši úsměv a objetí
pro své děti zvolím!

Publikoval(a): NikiD, 26.8.2022