Anotace: Dle svého osudu soudím tvou prostotu. A to i za svítání, kdy bude ledu tání

Mohu býti oklamán
však pýchou nelámán
je to však lepší
než věřit tomu kdo předčí

Mnohé jiné jen tak
to když tvrdíš pak
že to je podvod od něj
kdy obřad pohřbení je rej

Nemusí to být tím světlem
však pořád je to jen letem světem
kdy už to pochopíš
plynutí času kdy spíš

A to i s otevřenými kukadly
přes den kdy chodíš do samky
ale už je to tak
napořád jak rak

Hle ve stínu se zhmotňuje
ta tvá ustavičná nevole
co tě v budoucnosti ochrání
jen když předklekneš před bílou paní

Nejsme na hradě
paní však zve tě
možní zimní co sněhem vládne
nebo ta co z tebe mládne

Už to pochop
není třeba
mít pevný úchop
jak řeka
nech to plynout
oddej se hnout
v jednom kuse
v sladké puse
třešně zrály
my si hráli

V rozloučení
mám tě rád jak v sevření

Ano tebe
odpusť ty mě
a já tobě
pryč s ne

Pokračuj tak nadále
sundej věčné sandále

Publikoval(a): Flamaintenebris, 11.7.2022