Anotace: Když moc rozdáváš, zemřeš...nech téct vědomí, je bezbřehé. Čtyři roky stará a až dnes to tak nějak mám, na nějaký tíhy a starý a cizí věci se můžu vykašlat- snad to do zítra nezapomenu

.
Já poznávám svý vášně
a možná líp je ovládám
nechci už všechno, vážně
spoustu věcí odkládám

Vzniká prostor prázdný, nový
koukám do něj říkám ,,kdo ví"
čím jej budu plnit
živou nebo mrtvou vodou
smát se, slzy ronit

Jedno však jisté, když jdeš sám
vyhýbáš či oddáváš se všelijakým hrám
svým i druhých, účast odchod
zamrznutí tání zrání, kopec nebo podchod

A konec není
je jen cesta
bez stáda
srdce ti šeptá

nech téct vědomí, je tolik bezbřehé
volíš život zdar či zdroj
a přichází pak
co ses našel
ke sdílení přátelé
.

Publikoval(a): Lipová, 7.7.2022