Anotace: ...

Neustále se snažím zdokonalovat svůj styl
po večerech naslouchám pláči za dveřmi ložnice
na epitafu "skládal o tom jaký svět opravdu byl"
skrze rýmy zkoušel vyjádřit lidské emoce

minulý rok byl ztěžejní ale život jde dál
to o čem píši není způsobeno mojí vinou
pradávné rčení zní po bitvě každý generál
loučení je dnes zcela běžné tak na viděnou

v jiné éře nebo podnebném pásmu
někde kde se všichni navzájem dobře znají
jsme stále svolnější uvěřit kdejaké lži a klamu
asi zestárnu sám a bez potomků drahá mami

ztrácím sympatie k vládnímu establishmentu
přešlapuji z místa na místo čekám kdy skončí bouřka
zvedám hlavu aby mi chladný déšť smyl známky stresu
beru to tak že je život jen další zatěžkávací zkouška

guerilla v plném proudu zatímco málokdo tuší
jak si navzájem projevovat skutečnou lásku
pro lepší efekt bych měl tyhle řádky psát tuží
skládat zádumčivé verše o okolním zmatku

byť mě nezařadí do ročenky autorských básní
ocením každého koho osloví mé žalostné úvahy
až budu umírat snad je to jako vleklé sněhu tání
tímhle vzdávám hold všem veršotepcům co zesnuli

brzy mi zakážou psát mé texty mají špatný vliv na mládež
je to hardcore lyrika bez vulgarismů podaná s citem a duší
zamysli se na chvíli předtím než na mě prstem ukážeš
proč ti tvé srdce strachem začalo náhle zdivoka bušit

rád bych viděl víc bratrů ve zbroji jejichž obranou jsou slova
občas tě může dojmout pohled na žalostný stav umělců
žehnám další generaci co nebude gendrově znečištěna
mé způsoby se jen tak nezmění odolají zubu času

ve vlastním nitru nalézám ten největší smutek
při čtení cizích děl zjišťuji jak moc jsme vyhořelí
úsměv střídá splín když si uvědomím že mi bude třicet
básník je jako voják poezie je jeho zbraň proti nepříteli

měli bychom opět vyjít do ulic pohár trpělivosti již přetekl
každý má odjakživa právo aby uskutečnil svoje tajné sny
chvíli vydržte než celou tuhle báseň za moment dořeknu
a to že tento systém není připraven na umělce jako my

Publikoval(a): Makaveli, 6.7.2022